Denní text

Čtvrtek 11. srpna

Právě do těch věcí touží nahlédnout andělé. (1. Petra 1:12)
K napsání Bible Jehova mohl použít anděly. Koneckonců mají o nás a o všechno, co děláme, upřímný zájem. Určitě by nám mohli bez problémů předat Boží poselství. Ale dokázali by věci vidět z lidského pohledu? Dokázali by pochopit naše potřeby, slabosti a touhy? Ne, a Jehova to věděl. Bibli nechal napsat lidmi a ta díky tomu působí na naše srdce. Není pro nás těžké pochopit myšlení a pocity biblických pisatelů a dalších lidí, o kterých se v Bibli mluví. Můžeme s nimi prožívat jejich zklamání, pochybnosti, strach, selhání i radost. O Elijášovi je v Bibli napsáno, že to byl člověk s „pocity, jako jsou naše“, a totéž můžeme říct o všech ostatních pisatelích. (Jak. 5:17) w14 8/15 3:12



Jehova použil svou obrovskou moc k tomu, aby Elijáše utěšil a povzbudil

Pátek 12. srpna

Budete kvůli mně biti v synagógách a budete stavěni před místodržitele a krále. (Mar. 13:9)
Tato slova ukazují, že někteří křesťané budou čelit přímým útokům, například pronásledování. Mohou ho vyprovokovat politici nebo náboženští představitelé. (Sk. 5:27, 28) Máme se pronásledování bát? Vzpomeň si na apoštola Pavla. Děsila ho snad představa, že se stane terčem nenávisti některých lidí? Ani náhodou. (Sk. 20:22, 23) Pavel byl odvážný a k Satanovým přímým útokům se postavil čelem. Řekl: „Vůbec [si] necením svou duši jako drahou, jen když budu moci dokončit svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše, abych vydal důkladné svědectví o dobré zprávě o Boží nezasloužené laskavosti.“ (Sk. 20:24) Je jasné, že Pavel z pronásledování neměl strach. Byl odhodlaný zůstat věrný, ať se stane cokoli. Jeho hlavním cílem bylo vydávat „důkladné svědectví“, i kdyby to znamenalo, že bude trpět. w14 9/15 2:7, 8


Každý, kdo vzývá Jehovovo Jméno bude zachráněn.

Sobota 13. srpna

Položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi tvé semeno a její semeno. (1. Mojž. 3:15)
Jak silné mělo být jejich nepřátelství? Jehova řekl, že „semeno ženy“ rozdrtí Satanovi hlavu a on mu zhmoždí patu. Nepřátelství tedy mělo být velmi intenzivní. Satan měl napřít všechny své síly, aby „semeno ženy“ zničil. I žalmista si uvědomoval, že Božímu vyvolenému lidu hrozí nebezpečí. Volal k Bohu: „Pohleď, právě tvoji nepřátelé jsou pobouřeni; a právě ti, kdo tě prudce nenávidí, pozvedli hlavu. Vychytrale vedou důvěrný hovor proti tvému lidu; a spikli se proti tvým skrytým. Řekli: ‚Pojďte a zahlaďme je, aby nebyli národem.‘“ (Žalm 83:2–4) Satan chtěl rodovou linii vedoucí ke slíbenému „semeni“ vyhladit nebo alespoň narušit. Jak ji mohl Jehova ochránit a zaručit, že mesiášské království uskuteční jeho záměr? Svou úlohu v tom sehrály smlouvy. w14 10/15 2:1, 2



Ježíš soupeřící s ďáblem.

Neděle 14. srpna

Jestliže si dost dobře nemůže dovolit ovci, pak vezme dvě hrdličky nebo dva mladé holuby. (3. Mojž. 12:8)
Mojžíšův zákon stanovoval, že Izraelité musí předkládat určité oběti. (3. Mojž. 9:1–4, 15–21) Měly být bez vady, protože poukazovaly na Ježíšovu dokonalou oběť. S každým druhem oběti souvisel konkrétní postup, který se musel dodržet. Například 3. Mojžíšova 12:6 uvádí, co se vyžadovalo od matky novorozeného dítěte: „Potom, až se vyplní dny jejího očišťování za syna nebo za dceru, přinese knězi ke vchodu do stanu setkání mladého berana v jeho prvním roce na zápalnou oběť a mladého holuba nebo hrdličku na oběť za hřích.“ I když byly Jehovovy požadavky konkrétní, ze Zákona jasně vysvítá Jehovova láska a rozumnost. To je vidět i ze slov dnešního denního textu. (3. Mojž. 12:8) Přestože byla matka chudá, Jehova ji miloval a vážil si jí stejně jako těch, kdo přinesli dražší oběť. w14 11/15 3:11




Co je horší? Muslimský svátek Eid, nebo česká zabíjačka?

Pondělí 15. srpna

Nebeské království je podobné pokladu schovanému v poli . . . Nebeské království je dále podobné cestujícímu kupci, který hledá znamenité perly. (Mat. 13:44, 45)
V těchto dvou podobenstvích Ježíš ukázal, že pravda se dá najít různými způsoby. Někteří ji hledají, a aby ji našli, vynakládají velké úsilí. Jiní ji najdou, aniž by ji hledali. Možná jim o ní někdo řekne. Muži z obou podobenství si uvědomili, jakou hodnotu má to, co našli, a protože to chtěli získat, byli ochotní přinést velké oběti. Jaký užitek můžeme mít z těchto dvou podobenství? (Mat. 6:19–21) Zeptej se sám sebe: Mám stejný postoj jako ti dva muži? Dívám se na pravdu jako na poklad? Abych ji získal, jsem ochotný přinést oběti, nebo dovolím, aby mě od ní odváděly jiné věci? (Mat. 6:22–24, 33; Luk. 5:27, 28; Fil. 3:8) Čím větší radost máme z toho, že jsme pravdu našli, tím silnější bude naše odhodlání mít ji v životě na prvním místě. w14 12/15 1:16–18



Neházejte perly před vepře, aby se neobrátili a neroztrhali vás.

Úterý 16. srpna

Oblékněte [si] něžnou náklonnost soucitu. (Kol. 3:12)
„Něžná náklonnost soucitu“ je součástí nové osobnosti, na které mají pracovat všichni křesťané. (Kol. 3:9, 10) Co ti pomůže chovat k druhým něžné city? Měj široké srdce. (2. Kor. 6:11–13) Když se ti někdo svěřuje se svými pocity a starostmi, pozorně ho poslouchej. (Jak. 1:19) Zapoj svoji představivost a ptej se sám sebe: Kdybych byl na jeho místě, jak bych se cítil? Co bych potřeboval? (1. Petra 3:8) Víš o nějaké starší vdově, která doma potřebuje něco opravit? Máš ve svém okolí starého bratra nebo sestru, kteří potřebují pomoct s tím, aby se dostali na shromáždění, do služby nebo k doktorovi? I malý skutek laskavosti může být pro někoho velkou pomocí. (1. Jana 3:17, 18) Něžný zájem o druhé ale dáváme najevo především tak, že se snažíme co nejvíc chodit do kazatelské služby. Je to ten nejlepší způsob, jak dát životu upřímných lidí nový směr. w15 2/15 1:14, 15




Kazatelská služba svědků Jehovových

Středa 17. srpna

Snášejte dále jeden druhého a velkoryse jeden druhému odpouštějte. (Kol. 3:13)
Nepostradatelným stavebním kamenem trvalého manželství je ochota navzájem si odpouštět. Kdyby si manželé vedli pomyslný seznam starých křivd, aby se s ním mohli při vhodné příležitosti vytasit, jen by tím podkopávali základy svého manželství. Podobně jako trhliny mohou narušit budovu, pocity křivdy a zatrpklost mohou vést k tomu, že je pro manžele čím dál těžší si odpouštět a držet při sobě. Když si ale odpouštějí stejně, jako Jehova odpouští jim, jejich vzájemné pouto se upevňuje. (Mich. 7:18, 19) Pravá láska „nevypočítává urážky“. (1. Kor. 13:5) Co ti pomůže bojovat s nechutí odpouštět? Pracuj na tom, aby se součástí tvé povahy stala vděčnost. Svého partnera často a upřímně chval. (Kol. 3:15) Když budeš ochotný odpouštět, budeš cítit vnitřní klid, přispěješ k harmonii ve vašem vztahu a Jehova ti bude žehnat. (Řím. 14:19) w15 1/15 3:11–13


S Boží pomocí můžeme budovat šťastné manželství.

Čtvrtek 18. srpna

Panny, které byly přichystané, vešly s ním na svatební hostinu. (Mat. 25:10)
Rozvážné panny nezaskočil ženichův příchod díky tomu, že byly bdělé. Mohlo by se snad stát, že by některé pomazané křesťany přemohla během dlouhé noci ospalost, tedy že by se Satanovým světem nechali rozptýlit? Určitě. Ježíš řekl, že při čekání na ženicha všechny panny usnuly. Věděl, že i když má člověk dychtivého ducha, může ho přemoct jeho slabé tělo. Varování, které z toho vyplývá, si věrní pomazaní křesťané berou k srdci a ze všech sil se snaží zůstat bdělí. V podobenství se uprostřed noci ozvalo zvolání: „Ženich je zde!“ Reagovaly na něj všechny panny, ale jen ty rozvážné čekaly na ženicha až do jeho příchodu. (Mat. 25:5, 6; 26:41) I věrní pomazaní křesťané během posledních dnů reagují na nezvratné důkazy, které jakoby volají: „Ženich je zde!“ Jsou odhodlaní vytrvat a vyhlížet ženicha až do jeho příchodu. w15 3/15 2:2, 9

Moudré a pošetilé panny

Pátek 19. srpna

Jestliže se někdo nestará o ty, kdo jsou jeho vlastní, a zvláště o ty, kdo jsou členy jeho domácnosti, jistě zapře víru a je horší než člověk bez víry. (1. Tim. 5:8)
Apoštol Pavel napsal, že když se o sebe zestárlí křesťané už nedokážou postarat, jejich děti a vnoučata by měly „splácet patřičnou náhradu svým rodičům a prarodičům“. Všem křesťanům však důrazně připomněl, že by měli být spokojení, když mají to, co každý den potřebují – jídlo, oblečení a přístřeší. Z toho vyplývá, že bychom se neměli honit za vyšším životním standardem nebo se snažit finančně zajistit do budoucna. (1. Tim. 5:4; 6:6–10) Pavlův pokyn postarat se o své blízké si tedy nemáme vykládat tak, že bychom měli usilovat o zbohatnutí ve světě, který stejně brzy pomine. (1. Jana 2:15–17) Nesmíme dovolit, aby „podvodná moc bohatství“ nebo „úzkostné starosti“ způsobily, že se naše rodina přestane pevně držet „skutečného života“, který nás čeká v Božím spravedlivém novém světě. (Mar. 4:19; Luk. 21:34–36; 1. Tim. 6:19) w14 4/15 4:9

Peníze nebo život ?

Sobota 20. srpna

Jehovovy oči jsou totiž upřeny na spravedlivé a jeho uši k jejich úpěnlivé prosbě. (1. Petra 3:12)
Ke spravedlivým patří „velký zástup“ těch, kdo mají vyjít „z velkého soužení“. (Zjev. 7:9, 14) Ze slovního spojení „velký zástup“ je vidět, že jde o ohromný počet lidí. Vidíš se mezi nimi, jak vycházíš z velkého soužení? Velký zástup tvoří lidé ze všech národů. Stali se jeho součástí díky činnosti, kterou Ježíš předpověděl, když mluvil o znamení své přítomnosti. Řekl: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Mat. 24:14) To je hlavní úkol Boží organizace v těchto posledních dnech. Výsledkem kazatelské a vyučovací činnosti, která probíhá po celém světě, je to, že se miliony lidí naučily uctívat Boha „duchem a pravdou“. (Jan 4:23, 24) w14 5/15 4:6, 7

Velký zástup naslouchající Ježíšovi

Neděle 21. srpna

Tato dobrá zpráva o království se bude kázat. (Mat. 24:14)
V poválečném roce 1919 se otevřela možnost po celém světě vydávat svědectví o Božím prostředku k záchraně a předávat dobrou zprávu o ustanoveném Království. Pomazaní křesťané se této možnosti chopili a díky tomu byly shromážděny tisíce dalších pomazaných, kteří měli vyhlídku na to, že se stanou spoludědici s Kristem. Od poloviny 30. let bylo zřejmé, že Kristus začal shromažďovat miliony svých „jiných ovcí“, které budou tvořit „velký zástup“ ze všech národů. Pod vedením pomazaných křesťanů „jiné ovce“ odvážně následují Kristův příklad a veřejně oznamují, že za svou záchranu vděčí Bohu a Kristu. Díky tomu, že vytrvávají ve svědecké činnosti a dál projevují víru v Kristovo výkupné, budou moct přežít „velké soužení“, kterým skončí Satanův svět. (Jan 10:16; Zjev. 7:9, 10, 14) w14 7/15 4:10–12

Svědkové Jehovovi jsou vedeni Božím svatým duchem